Hovězí

Hovězí bylo založeno v dobách tzv. velké kolonizace ve 14.století jako nejvýchodnější ze vsí vsetínského panství. O dvě století později zejména obyvatelé z Hovězí zakládali paseky v dalších místech směrem k uherské hranici a podíleli se na vzniku vsí Halenkova a Nového Hrozenkova. Obyvatelé Hovězí také plnili důležitou úlohu při obraně zemské hranice proti útokům od východu a mnoho z nich přitom přišlo o život. Tak například byla ves přepadena a vydrancována roku 1584 a znovu v listopadu 1585. Při tomto druhém útoku se překvapení obyvatelé brzy zmohli na účinný odpor. Na pět set útočníků pobili a 120 jich zajali a odvedli na Vsetín. Za třicetileté války se obyvatelé Hovězí vyznamenali v tzv. valašských povstáních a za trest jich bylo nejméně sedm v roce 1644 popraveno a ves byla z velké části vypálena. 

Nové příkoří utrpěli obyvatelé za vpádu Tatarů, kteří jako spojenci Turků přepadli Hovězí v roce 1663. V roce 1708 se Hovězí stalo cílem útoků uherských povstalců - kuruců. Také tenkrát se jeho obyvatelům podařilo postavit se útočníkům na odpor a část kořisti jim odebrat. Jedním z pamětníků těch časů je nevelký jednopatrový zámek  který byl postaven ve druhé polovině 17.století, v době kdy bylo Hovězí na krátký čas samostatným panstvím.

Pohledovou dominantu obce však tvoří neogotický kostel sv.Máří Magdaleny z roku 1890. vznikl přestavbou původně barokního kostela, jehož počátky sahají do let 1732-1733.

Náves zdobí kamenná plastika sv.Jana Nepomuckého z roku 1712, která byla ke čtvrtému výročí vpádu kuruců umístěna ve Vsetíně a později přestěhována na Hovězí. Obec Hovězí položená v průsečíku malebných údolí Vsetínských vrchů a Javorníků je poutavá zajímavými přírodními scenériemi i možnostmi letní rekreace, které nabízejí břehy Bečvy. V obci i na samotách ukrytých na úbočí kopců se dochovala řada lidových staveb.